Vrakové potápění

Vrakové lokality

Vis

Vrak jugoslávského nákladního parníku “Vis” dlouhý 79 m, který najel na minu v těsné blízkosti východního pobřeží Istrie u mysu Mašnjak, když 13. února 1946 plul z Rijeky do Raši. Celou válku prodělal jako válečná loď, brázdil světová moře, aby nakonec ztroskotal v blízkosti svého mateřského přístavu. Třebaže loď po výbuchu miny v pár minutách zmizela pod hladinou, většina posádky se zachránila. Vrak je dnes od pobřeží vzdálen pouhých 400 metrů.
Po ponoření se v hloubce nejprve objeví nejvyšší část lodi – komín obalen velkým množstvím rybářských sítí. Nástavba lodi je velice zachovalá, s výjimkou dřevěných palub, které shnily, takže se bez zvláštních problémů lze dostat i do vnitřku lodi. Všechny vnější části lodi silně obrostly různými mořskými rostlinami, které znemožňují jejich identifikaci. Velká hejna ryb spolu s kapitálními úhoři jsou tu nyní běžnými obyvateli především uvnitř lodi.

Technický vrak
Hloubka 45 – 60 m

Sigrid

Kyperská nákladní loď vyrobená roku 1952, dlouhá 72 metrů, se potopila u rijeckého přístavu 15. ledna 1977. Vrak lodi je specifický tím, že kvůli vyzvednutí nákladu mu byla uřezána a vyzvednuta příď. Vrak je velice zachovalý a uspokojí jak začátečníky tak pokročilé potápěče, kteří si mohou bez problému proplavat vnitřní prostory a nahlédnout například do kuchyně.

Hloubka 19 – 38 m

Cesare Rossarol

85 metrů dlouhá italská loď postavena roku 1913 v Benátkách poprvé vyplula 15.8.1914. Dne 16.11.1918 při plavbě z Puly do Rijeky, i přesto že kapitán sledoval mapu minových polích, o jednu z min zachytila bokem. Exploze roztrhla loď na dvě části. Díl přídě dlouhý kolem 50 metrů leží v hloubce 55 metrů otočen dnem vzhůru. Trhlinou v trupu lodi se vidí torpéda v nákladovém prostoru. Dobře zachovalá záď dlouhá kolem 30 metrů leží rovně na dně v menší hloubce.

Technický vrak
Hloubka 44 – 55 m

Lina

Vrak italského nákladního parníku “Lina” dlouhý 70m se nachází u severozápadního pobřeží ostrova Cres, u mysu Cres. Parník ztroskotal 14. ledna 1914, když při plavbě kanálem ztratila posádka kvůli husté mlze orientaci a vzápětí je bouře zahnala na pobřeží, kde loď narazila. Parník vozil téměř čtvrt století zboží z jižní Itálie do Anglie a zpět pak uhlí z Cardiffu.
Vrak leží v hloubce 25 až 50 metrů na písčitém dně. Při potápění si lze ihned všimnout dvou velkých kotev na přídi. Paluba je hodně ztrouchnivělá, takže je možné vplout do podpalubí a shlédnout vnitřek lodi. Z kapitánského můstku nezbylo téměř nic, protože bočnice byly dřevěné. Kovová část nástavby za můstkem se však dobře uchovala a je možné tudy vniknout do strojovny. Ovšem pozor – kvůli strmému sklonu je zde hloubka kolem 40 metrů, což je hranice sportovního potápění. Dále na záď je skladiště a stěžeň, na kterém visí zbytky rybářských sítí. Při potápění stále dál podél paluby se dostáváme až k samotné zádi, kde je hloubka již kolem 50 metrů. U dna zátoky těsně pod vodní hladinou je vstup do zajímavé malé podmořské jeskyně s hejny ryb.

Hloubka 25 – 50 m

Kalliope

Kalliopé spadala do kategorie nákladních lodí třídy Liberty. Byla postavena za necelý měsíc v květnu roku 1943 v North Karolina SB Co. ve Wilmingtonu N.C. Ve vlastnictví newyorské společnosti Black Diamond SS Corporation plula pro potřeby americké armády. Sloužila převážně jako transportní loď. Po válce byla nabídnuta k dalšímu prodeji. Už v roce 1946 ji koupila řecká společnost Panagos D. Patera z ostrova Chiosa a dala jí jméno z řecké mytologie – KALLIOPÉ, Kalliopé podle dcery nejvyššího boha Dia. Kalliopé však brázdila světová moře jen o málo více než rok. Obchodní cesty ji zavedly i na Jadran. Plula prázdná z Charlestonu do Rijeky a nakrátko se zastavila v Anconě. 19. prosince 1947 vyplula ve večerních hodinách z Ankony na sever, aby 20. prosince za svítání dorazila do Kvarneru. Jelikož bylo dobré počasí a moře bylo klidné, kapitán Mihali Mantszavrinos nesledoval navigační mapu, podle které plul do Rijeky. Spoléhal se na své znalosti a námořní zkušenosti. To však byla osudná chyba, neboť Kvarner dosud nebyl vyčištěn od námořních min a mnohá místa byla stále zaminována. Všechny lodě plující touto oblastí musely přesně dodržovat bezpečnou plavební trasu. Kolem sedmé hodiny se Kalliopé blížila k Velkým vratům v Kvarneru. Držíce kurz směrem přístav v Rijece se loď přiblížila k ostrovu Cres více, než bylo v rámci bezpečnosti povoleno. Kalliopé byla skoro u výjezdu z kanálu, když v 7:40 narazila na minu. Loď se začala viditelně naklánět na stranu, takže kapitán nařídil spustit záchranné čluny, posádka se nalodila a odrazila od potápějící se lodě. Ve stejném okamžiku se odlomila zadní část lodi a rychle se potopila. Zbývající vetší část byla unášena proudem na jih. Štěstím v tomto námořním neštěstí byl malý počet obětí – zmizel „pouze“ jeden řecký námořník. Dohlednost většinou výborná a proudy střední.

Technický vrak
Hloubka 43 – 62 m

El Hawi Star

Saudskoarabská 106 metrů dlouhá nákladní loď El Hawi se potopila v roce 1982, když vyjížděla z rijeckého přístavu. Vezla náklad mahagonu a dlažby. Mahagonové dřevo pak po jejím potopení pokryl celý záliv.
Na vraku jsou nejčastějším cílem ponoru úctyhodný lodní šroub a obrovská kotva. V kapitánském můstku si můžete prohlédnout kapitánské kormidlo a kompas.

Hloubka 26 – 38 m

Baron Gautsch

Rakousko-uherský osobní parník postavený v roce 1908 se potopil v roce 1914 po najetí na minu. Přepravoval rodiny rakouskouherských důstojníků na trasne Boka Kotorská – Mali Lošinj – Terst. V rámci zrychlení celé plavby se kapitán pokusil projet minovým polem, jelikož se to nedávno předtím povedlo jiné dopravní lodi. Mina loď zasáhla na levoboku a parník se během několika minut potopil. Během katastrofy zahynula více než polovina pasažérů, převážně žen a dětí.

Hloubka 27 – 40 m